Jak a proč se stávkovalo v ČT


Praha - Leden 2001 v České televizi byl ve znamení stávky. A proč zaměstnanci veřejnoprávní televize vyrazili do útoku? A proč se před budovu televize vypravila i řada obyčejných lidí?



Příčinou stávky byly údajné tlaky na televizi. Ty podle médií neustaly ani po ukončení protestu a podle některých existují i signály, že jisté tlaky provázely například i poslední volbu generálního ředitele ČT. Tehdejší televizní krize začala těsně před Vánocemi a trvala až skoro do půlky února. Nicméně politici se situací začali zabývat až v lednu poté, co odboráři vyhlásili stávku – 3. ledna pak vláda schválila novelu zákona o ČT. Ve stejný den vyšly do ulic desetitisíce lidí v Praze, Brně a Ostravě, aby podpořily televizní zaměstnance. Samotná stávka, označená na obrazovce textem "STÁVKA" přímo pod logem České televize, však skončila až v únoru po zvolení prozatímního generálního ředitele ČT.

Bezprostřední příčinou rozruchu bylo odvolání generálního ředitele Dušana Chmelíčka, který ve funkci vydržel pouhých deset měsíců, a zejména pak rychlý výběr nového šéfa ČT. Tím televizní rada 20. prosince 2000, pouhých osm dní po Chmelíčkově odvolání, zvolila Jiřího Hodače. Tento dlouholetý zaměstnanec české redakce BBC se přitom v létě téhož roku s ČT nerozešel zrovna v dobrém - po necelých čtyřech měsících opustil pozici ředitele zpravodajství.



Proti Hodačovu jmenování se postavila velká část zaměstnanců zpravodajství, na obrazovce se dokonce objevilo jejich nesouhlasné stanovisko s tímto krokem. Den poté, co se 22. prosince při hlavní zpravodajské relaci Události za moderátory objevila řada známých osobností, které podporovaly nově ustavený krizový výbor ČT, pak jmenoval Jiří Hodač ředitelkou zpravodajství bývalou redaktorku veřejnoprávní televize Janu Bobošíkovou.

Krizi v ČT se věnuje i dokument Bezesné noci, který je v podstatě jenom sestříhaným záznamem různých událostí z doby krize České televize.

A atmosféra ve zpravodajství se pak dala přímo krájet. Razantní Bobošíková začala připravovat vlastní zpravodajství, které se ve vysílání poprvé objevilo na Štědrý den. Z technických důvodů je mohli vidět jen lidé přijímající signál z pozemních vysílačů, diváci satelitního vysílání a kabelových televizí nadále sledovali "vzbouřenecké" zprávy. Bobošíková navíc rozdala dvě desítky výpovědí, které později zrušil soud.



Konflikt mezi Hodačovým vedením a zaměstnanci zpravodajství, na jejichž stranu se postavily i televizní odbory, ale pokračoval. Hodačovy odpůrce podpořili také někteří politici, zejména z tehdejší čtyřkoalice a části ČSSD. Jan Ruml a Ivan Pilip si dokonce vzali spacák a společně se zaměstnanci přespali přímo na zpravodajském sále - podle nich tak chtěli zabránit případnému násilnému vyklizení redakce. Vyvrcholení nepřehledné situace na obrazovce pak přišlo 27. prosince večer, kdy se na obou kanálech objevil text na černém pozadí, že ČT bude jako program vysílat toto sdělení do rozhodnutí RRTV, který program je v souladu se zákonem. Tímto krokem bylo postiženo 80 procent koncesionářů přijímajících pozemní vysílání ČT.


A co na tehdejší dobu říkají lidé, kteří byli u toho, dnes?
---------------------------------------------------------------------------------------
Adam Komers, šéf regionálního vysílání ČT: "Pro mě začala televizní krizí éra absolutní nedůvěry v politiky, která, bohužel, dosud neskončila. Tenkrát jsem byl tak zvaně u toho a tolik iracionality, lži a demagogie jsem do té doby nikdy nezažil. Co mě ovšem trápí nejvíc, že se v přístupu politiků k médiím veřejné služby až tolik nezměnilo. Pořád mají potřebu je ovládat, což je v civilizovaných zemích nemyslitelné. Důkazem je volba mediálních rad, která u nás pořád probíhá jen podle stranického klíče. To by se mělo co nejdřív změnit, alespoň Nečasova vláda to má přímo v programovém prohlášení. Leč naši politici už toho naslibovali tolik, že si nedělám žádných iluzí." (tehdejší moderátor Večerníku ČT)



Jana Dědečková, editorka deníku Virtually.cz, v době krize členka Rady ČT: "Jsem si jistá, že na mém tehdejším pohledu na televizní krizi nemusím měnit ani s odstupem 10 let téměř nic. Nebyl to "boj o svobodu slova", byla to politická akce, což dnes celkem veřejně uznávají i někteří novináři, kteří tehdy z kolegiality se svými kolegy podlehli hysterii a chovali se naprosto neprofesionálně. Zákon o ČT, jehož novelizaci si tehdy kulturně mediální fronta vydupala, doznal jen kosmetické změny, jejímž přínosem je snad jen to, že Rada ČT jedná veřejně. (Celé stanovisko Jany Dědečkové je na webu Virtually)

Signál veřejnoprávní televize se v éteru znovu objevil až po téměř 23 hodinách po výzvě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zpravodajství ale ČT nadále vysílala dvojí. Situace se neuklidnila, naopak odpoledne na Nový rok vyhlásili televizní odboráři stávku - tento krok zdůvodnili nerozhodností všech, kdo jsou povinni a oprávněni řešit dosavadní vývoj ve vysílání. Tou se začali konečně zabývat také politici, jednali o ní šéfové parlamentních stran a 3. ledna pak vláda schválila novelu zákona o ČT.

Jiří Hodač, který pro vyčerpání skončil začátkem ledna v nemocnici, dlouho odmítal výzvy k rezignaci, a to včetně těch, jež mu adresovaly sněmovna a Senát. Odchod z čela televize nakonec přece jen oznámil, a to 11. ledna 2001, stávka ale oficiálně trvala ještě další měsíc. Skončila den poté, co poslanci 9. února na základě novely zákona zvolili prozatímním ředitelem jejího bývalého zaměstnance Jiřího Balvína.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------

1. ledna 2001 - stávka - politici řešili a zpravodajci stávkovali

Tehdejší ministr kultury Pavel Dostál preferoval odvolání Hodače. Do Poslanecké sněmovny Václav Klaus přichází s osmibodovým plánem na řešení krize. Skrz obrazovku podpořil stávkující režisér Saša Gedeon. Za stávkující se postavil šéf odborů Richard Falbr. Tisíce lidí přišly podpořit stávkující zaměstnance. K lidem právě hovoří biskup Václav Malý. Stávka, kterou vyhlásily televizní odbory, je podle generálního ředitele České televize Jiřího Hodače nelegální. Ředitelce zpravodajství České televize Janě Bobošíkové se po 13. hodině opět nepodařilo dostat do zpravodajského velína. Ve 13 hodin ČT1 odvysílala předtočený novoroční projev prezidenta Havla, který připravoval tým pod vedením šéfredaktora vzbouřenců Bohumila Klepetka. Do velína se po dlouhém čekání dostal kněz Tomáš Halík, jenž měl pro redaktory už v 11 hodin sloužit improvizovanou mši. Do newsroomu se snaží dostat senátoři Helena Rögnerová a Jan Ruml. Hodač společně s pěti policisty legitimuje lidi, kteří se nacházejí ve zpravodajském velíně. Několik z nich nemělo průkazku ČT. Prezident Václav Havel soukromě popřál před silvestrovskou půlnocí vzbouřencům vše nejlepší do nového roku.



zdroj: ČT24

 Aktuality  |  OS Media  |  ČT  |   ČRO  |   ČTK  |  UNI-MEI  |   Lidé  |  Archiv do r.2008  | Kontakty